Deprese

Ač si o sobě myslím že jsem optimista , poslední dobou se ze mě díky problémům s ischiasem krční páteře stává zoufající pesimista. Místo vyjížděk na kole v noci konám pochody po obývacím pokoji, protože nic jiného než bezduché chození nepomáhá proti úporné bolesti v levé ruce. Poplatky za léky už dávno překročili 1000 Kč a úleva ne a ne přijít. A tak chodím po pokoji a přemýšlím o věcech, o kterých nemá zdravý člověk čas přemýšlet.Kam v tomhle státě tečou všechny peníze ??? Dnes na kontrole na neurologii jsem nafasoval další sadu léků s dovětkem že nic silnějšího už není ,paní doktorka mi smutně řekla že nejlepší pomoc by bylo jít si na 2 dny lehnout do Plzně na kapačky. Ráda by mě tam poslala ,ale neurologii zrušili úředníci 28 lůžek takže než bude místo asi už budu zdráv. Pokud mi ty léky nepomůžou tak prý si mě na kapačky bude muset paní doktorka vzít k sobě domů ( což by nebylo tak špatný , kdyby nebyla skoro důchodového věku ) .Od roku 1985 chodím do práce a za těch 29 let sem navštívil nemocnici jednou na 4 dny.Když vidím na výplatní pásce ty sumy které odvádím na zdravotní a sociální pojištění točí se mi z toho hlava . Nejvíc mě na tom deprimuje, že zřejmě ty peníze posílám tomu úředníkovi který tu postel zrušil.A tak nezbývá jen doufat v zázrak, že snad pomůže masáž a uleví se mi.Počasí už se snad od příštího týdne umoudří a tak přeju Vám všem, ať Vám slouží zdraví a můžete si užívat snad už konečně krásných kvetoucích stromů a luk a svitu sluníčka při ježdění po Brdských lesích.Štěpánovi z Blovic přeju snad taky brzké uzdravení a doufám, že i mě tyhle špatné časy skončí a bude mi dopřáno zase skočit na kolo a pak psát o hezčích a veselejších zážitcích než jaké si užívám teď díky našemu zdravotnictví.Ahoj a snad brzy nashledanou v Nepálu a na cestách !
Martin 68