Julateamnepal 2016

JulaTeamNepál -2016

Rok 2016 nám začal jako obvykle výšlapem na Pražák a příspěvkem na dobrou věc , samozřejmě i s　tím spojeným příjemným posezením v　kruhu kamarádů na Nepálu.

K　posezení samozřejmě patří i dobré pivko a sklenička něčeho ostřejšího a s　tím spojené vtípky a hecování. Letos to došlo až k　hecování ohledně Krále Šumavy a k　památné Jůlově větě ,, kvůli 70 km nemá cenu jezdit na Šumavu , jedeme 105 ´´. Nutno přiznat že jsme ani v　nejmenším netušili do čeho jdeme a co nás čeká .

A tak jsme v　květnu poslali přihlášku , zaplatili startovné a díky doporučení kamarádů z　BBB zamluvili i ubytování v　Radimovech .

Start byl 28.5. v　Klatovech a tak jsme den předem naložili kola , proviant a vyrazili směr Šumava . Jako by jsme tušili že v　den závodu se moc nenajíme , zamířili jsme hned po příjezdu do vyhlášené hospůdky v　Čachrově ( u Šedlbauerů ) . Kdo má rád hodně knedlíků na talíři vřele doporučujeme , stojí to za to !!! S　plným žaludkem jsme se zaregistrovali a dostali každý svoje startovní číslo a jeli se ubytovat . Čekal nás nádherný rodinný penzion , super pokoj , který se stal naším třídenním útočištěm . Přijel i Pavel Skácel a k　večeru i celá výprava BBB .

Ráno jsme připevnili startovní čísla a po vlastní ose vyrazili na Klatovské náměstí na start .

Už jen hudba a všechno před startem je hezkým zážitkem . A pak to začalo , po startu chvilkový nával v　první zatáčce a jak jsme netušili jedno z　mála svezení po asfaltu . Jůlovi začalo po pár kilometrech utrpení v　podobě křečí do svalů o kterých do té doby ani netušil že je má , snažil jsem se mu pomoct a nenechat ho v　tom , první Brod v　Nemilkově nás osvěžil a hlt slivovice od Míry který tam na nás čekal i s　Ditou trochu povzbudil a pusa a objetí kterého se Julovi od Dity dostalo mu zvedlo náladu , ale oba už jsme začínali tušit do čeho jsme se to nechali nahecovat . Od půlky tratě se Jůla rozjel ( díky občerstvení sekanou ) a já začal odcházet psychicky . Neustálé střídání deště a jízda v　rozbahněných kopcích mě doháněla k　zoufalství a k　nepublikovatelným nadávkám . Jula převzal roli tahouna a ještě teď slyším jeho větu ,, kecej si co chceš ale šlapej to dáme a dojedem když jsme to Mírovi slíbili ´´ . Nemá cenu se víc rozepisovat , Ti co zkusili vědí a Ti co ne by měli zkusit .

Dojeli jsme 12 minut před časovým limitem po 10 hodinách a 19 minutách . Špinavý , mokří ale šťastní že jsme to dali a co víc byli jsme schopni jeden druhému pomoct a fungovat doopravdy jako tým .

Asi se nám na Šumavě zalíbilo , protože hned po pár týdnech jsme vyrazili do pivovaru Layer na Modravu ( Jůlova výhra z　Rožmitálské 50 – 2015 ) , samozřejmě na kolech po vlastní ose .

110 km cesta tam , výborné ubytování a snad za vyzdvižení stojí Jůlův statečný boj s　jakýmsi Jarním pivním speciálem , kombinovaným díky Jéňovi s　Becherovkou , který dlouho vypadal že skončí remízou ale jen do doby než se nám cestou na pokoj postavily do cesty schody vedoucí do 2 patra . Jůla ale bojoval statečně a druhé patro po těžkém boji zdolal . Cestou zpátky jsme se tak úspěšně snažili vyhnout stejné trase a velkým stoupáním , že jsme nakonec zkratkou skončili na Poledníku a v　5 hodin odpoledne úspěšně po 135 km dojeli domů .

Šumava byla za námi a před námi vandr směr Konstantinovy lázně – Hracholusky . Sestava byla mezinárodní díky Gilermovi ( náš Mexický kamarád ) + Jula , Míra , Libor a já .

Zmínil bych jen vysvětlení na Gilermův dotaz po příjezdu do Bezdružic ,, co je to Bezdružice ?´´ , čísi vtipnou odpověď , vesnice bez satelitu

Strávili jsme venku 4 dni a tři noci . Ubytováni 1 noc na rockovém podiu za Kulturním domem , 2 noc na country podiu u kiosku a poslední noc na nádvoří hradu Buben s　nebem plným hvězd nad hlavou , krásný zážitek a krásné 4 dny až na tu pěší chůzi ale třeba si zvyknu .

Podzim už tradičně patří Michalově Rožmitálské 50 která byla letos opět krásná a díky dešti i náročná ale dojeli jsme a cíl jsme protnuli ruku v　ruce jako tým , čímž jsme si od Motůrka vysloužili přezdívku Šlajs a Tuček ( stejný čas,stejné známky,stejné chyby ). Motůrku děkujeme Díky Mirce která nám poskytla odvoz autem jsme mohli v　kruhu kamarádů i posedět U Fraňků v　hospůdce .

Nepálskou pivní 40 jsem pro změnu jel s　Ditou a jelo se nám v　krásném počasí hezky a od Jahodové hory dokonce ve 3 s　Julou , který nás světe div se dojel . Jitka s　Dušanem , Milan , Petra , Věrka s　Mirkou atd. zajistili výborný servis na trati a v　cíli a za to zaslouží pochvalu .

Posledním veselým kouskem byla před týdnem časovka Věšín – Pražák . Tady patří obdiv Liborovi který slíbil účast a přes chladnější počasí se symbolickým číslem ,,50´´ jako čerstvý ,,padesátník´´ poprvé v　životě časovku jel a bojoval až do cíle a dojel . O večerním zakončení na Nepálu nemá cenu psát , pořád lepší a lepší .

Tak to bylo takové malé shrnutí letošního roku plného překonávání cílů a lenosti a samozřejmě plného všech těch prima známých a kamarádů co pořád někde potkáváme .

Takže shrnutí roku 2016 : vše co jsme jeli jsme dojeli ve zdraví a se ctí , závodníčást týmu posílil svojí účastí na časovce Libor , Renatě jsme demokraticky umožnili jarní přestup k　týmu BZB Blovice a Verča bude plnit mateřské povinnosti ( přejeme ať vše dopadne dobře a ve zdraví !!! ) .

Ahoj Martin68 ( Tuček )

P.S. Krále Šumavy 2017 – 105 km jedeme , když nám to zdraví dovolí